Hrad Rotštejn

je zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek Ministerstva kultury České republiky pod č. 2637

Vážení a milí návštěvníci, pro Vaši informaci přinášíme otevírací dobu hradu Rotštejn v sezóně 2014 (zde) a plán akci na rok 2014 (zde).

Správa hradu Rotštejn

Vítejte v Českém ráji - devět kilometrů severovýchodně od Turnova, směrem ke strážní hoře Kozákovu, až na samém okraji přírodní rezervace Klokočské skály, leží romantická zřícenina hradu Rotštejn. Částečně zděná a částečně vtesaná do bloku čtyř pískovcových skal.

Z kdysi mohutného hradu, založeného ve druhé polovině 13. století, se do počátku třetího tisíciletí dochovalo velmi málo. Při pohledu z okolních skal jsou patrné zbytky hradního paláce a na první pohled také upoutají podivně „rozhozené“ pískovcové bloky po bývalém nádvoří. To více jak 500 let opuštěný hrad do této podoby „upravilo“ přirozené zvětrávání pískovcových skal, spojené s opadem obrovských balvanů ze skalního masivu a také šikovné lidské ruce, které kámen z hradních zdí i části opadlých skal, použily při stavbách chalup a domků v okolí. A tak zbylo torzo paláce a při patě skal takzvané hradní sklepy.

Hrad byl založen krátce po polovině 13. století šlechtici z rodu Markwarticů. Pan Jaroslav z Hrutwice nechal hrad postavit na a ve třech skalách do tvaru zploštělé krokvice pro svého syna Voka, později řečeného z Rotštejna. Byla to stavba z části zděná, z části hrázděná. V roce 1318 při sporu Voka II. s více jak 150 okolními šlechtici byl hrad vypálen a postupně znovu obnoven. V roce 1360 získal Ješek či Jan z Rotštejna od Karla IV. povolení pořádat v Klokočí týdenní trhy. Roku 1407 je připomínán Ješek či Jan z Rotštejna co místopurkrabí pražského hradu. Rod Rotštejnů vymřel v roce 1413 a dva roky později prodala vdova po posledním majiteli paní Žofka celé panství Vaňkovi Paldrovi z Vařin a rod Rotštejnů definitivně zmizel z dějin. V majetku katolické rodiny Paldry z Vařin zůstal hrad po celé husitské války. Obecně oblíbenou pověst o vypálení husitskými vojsky se dosud nepovedlo potvrdit. Po husitských válkách se Rotštejn objevuje v písemných pramenech jen výjimečně. Můžeme však usoudit, že ještě nějakou dobu sloužil k obývání. Rok 1514 již uvádí Rotštejn, co zámek pustý se zborcenými zdmi a kameny do nádvoří. Pravděpodobnou příčinou zkázy hradu bylo přirozené zvětrávání pískovcových skal a následný pokles terénu. Tyto potíže nás provázejí do dnes.

Nové obyvatele získala zřícenina v období třicetileté války, kdy se v ní ukrývalo prchající obyvatelstvo. To začalo v obnažených dutinách při patě skal a před nimi budovat provizorní příbytky. Postupně zde bylo, téměř jako hrozen pod torzem paláce, vybudováno pět usedlostí s chlévy. Tyto skalní místnosti využívaly vesničané z chalup přímo pod hradem ještě v polovině 19. století. Stopy po tomto sídlení jsou velmi dobře patné dodnes, neboť tvoří turisticky atraktivní „labyrint“ v hlavním skalním bloku

V novějších dějinách zasáhla Rotštejn roku 1843 administrativní pohroma v podobě vyměřování katastrálních hranic obcí. Hrad i s pozemkem činícím 1262 m² (351 a čtvrt sáhu) byl přiřazen do K.Ú. Bělá a víska Rotštejn s částí pozemku hradu do katastru Klokočí.

Dvacáté století přineslo památce četné zásahy jak přírodními katastrofami tak lidskou rukou. Jak uvádí místní historik, profesor University Karlovy J.V. Šimák – „ …V  létě roku 1919 byla část zdiva u skalní brány schválně sousedy pobořena a obezdění brány samotné také již zmizelo,“ v tomtéž spise vyjadřuje historik obavy o osud samotné skalní brány a doporučuje „Myslím, že bude nutno postaviti zde pilíře, ne sic aby kámen držely, ale aby ho chránily před větrem a deštěm“. Dlužno dodat, že toto doporučení páně profesovo bylo realizováno až z Programu záchrany architektonického dědictví ČR po mnoha složitých úředních jednáních, debatách odborníků až v létě roku 2003.

Iniciativa J. V. Šimáka spojená se statickým zajištěním zříceniny byla kvitována s povděkem na tehdejším památkovém úřadě. Ministerstvo školství a národní osvěty navrhlo dotaci ve výši 2000 Kč, avšak ekonomické problémy mladého státu nakonec způsobily odsunutí záchranných prací až na rok 1922.

Rok 1934 přinesl zkázu v podobě přírodní pohromy. 6. března se zřítila část skály na turistickou stezku vedoucí od domku čp. 2. Dne 9. května 1934 se opět pohnuly skály. Událost popisuje dobový tisk takto: „Skála na hradě Rotštýně praskla v polovici a jedna její část se zřítila na dolní úsek cesty ke Klokočí. Svou vahou rozdrtila strop takzvaného sklepa, kam se nejvíce chodí…“ V této době chtěl od majitele hraběte Aerethala koupit hrad Okrašlovací spolek Klokočí. Pan hrabě však nabídku odmítl.

Likvidace následků pohromy proběhla rychle a bez dozoru památkového úřadu. Kámen byl podle pamětníků řemeslně rozbíjen na štuky a používán ke stavbě domků, stejně jako zdivo z hradu zřícené. Došlo tak k nenapravitelným škodám, protože zmizely tesané kapsy po dřevěných konstrukcích  na skalách.

Nutno podotknout, že schopnost recyklovat hradní zříceninu neztratili potomci tehdejších obyvatel do dnes, jak jsme se mohli přesvědčit  naposledy o Vánocích 2005, kdy nám nějaký dobrák začal rozkrádat prkna a trámy určené na opravu, které z důvodu dosychání konzervačních nátěrů nemohly být uzamčeny do skládku.

Druhá světová válka, konkrétně rok 1941 přinesl Rotštejnu pohromu v podobě žluté turistické stezky vylámané do scenerie nádvoří, kamenného schodiště vysekaného přímo do hradu. Toto schodiště je dnes kryto novým schodištěm dřevěným. Doktor Augustin Bayer konstatuje ve svém hlášení: „schodiště vtesané do skal je místy doplňováno cementem, místo přirozené úpravy kamenem.“

V roce 1948 byl Rotštejn zkonfiskován a jakýmsi výnosem, u kterého není do dnes znám autor ani úřad výnos vydávající byla zřícenina hradu přidělena obci Bělá a Klokočí. V roce 1953 se hrad stal majetkem Krajského úřadu v Liberci a pak je opět uváděn v majetku obcí.

Bohužel po celou dobu pokračovala devastace zdiva, rozebírání památky pro účely stavební, tzv. sklepy byly zaváženy odpadky. Ještě v roce 1988, tedy již v době kdy probíhala korespondence o záchraně památky mezi tehda trampským sdružením a odborníky, rozhoupali místní ožralí mladíci část zdiva a shodili jej dolů. Po celou dobu byl hrad Rotštejn veřejně přístupnou stavebně architektonickou památkou, která pomalu podléhala zubu času a řádění vandalů. Bohužel stejná situace byla i v okolních skalách.

Záchrana památky:

Z iniciativy sdružení a ve spolupráci s obcí Mírová pod Kozákovem a Klokočí  proběhlo v roce 1990 zaměření hradu, následoval stavebně-historický průzkum a v roce 1993 první projektová dokumentace na záchranu památky - statické zajištění zdiva.

V letech 1993-2000 probíhaly záchranné a konzervační práce, vytěžení divokých skládek z hradních sklepů, odstranění náletových dřevin, překrytí dochovaných komunikací dřevěnými podlahami, atd.Vše realizovali členové a přátelé sdružení.

Ke slovu se dostal také archeolog, bez jehož přítomnosti by žádá z těchto aktivit nebyla možná. Přesto archeologický výzkum proběhl v nezbytně nutném rozsahu.

Práce v létě 1994 vedl PhDr. František Gabriel ve spolupráci s Dr. Janem Prostředníkem.
Na snímku je dnes zakrytý prostor u studny a černé kuchyně.

Jaro roku 2001 přineslo obci tolik potřebné zařazení památky do Programu záchrany architektonického dědictví. Práce probíhaly přesně podle projektové dokumentace za dozoru pracovníků NPÚ územního pracoviště v Pardubicích a orgánu Státní památkové péče a ochrany přírody (ok, úřad Semily). Vše realizovaly místní firmy.

Provedeno bylo statické zajištění dochovaného zdiva podle zaktualizovaného projektu Ing. Petra Charváta za spolupráce Ing. Arch. Jana Bárty a Ing. Jana Vinaře. Nejvíce práce si vyžádala jihozápadní, největší dochovaná zeď s cihlovým oblokem z dvacátých let minulého století. Tady bylo nutno odstranit drobné náletové dřeviny, doplnit chybějící kameny ve spodní části zdi, opravit spáry z obou stran a především zpevnit korunu zdiva, která hrozila zborcením. Dále byla zabezpečena východní část zdiva včetně dochovaného okna nad hradní studnou a v rámci ochrany původních středověkých komunikací a dalšího zpřístupnění hradu ošetřena další část pískovcového podloží.

Dřevěné podlahy na trámech vložené do původních trámových lůžek chrání původní komunikace před "ošlapem".

OS. Ochrana Klokočských skal postupně, v závislosti na ukončení záchranných prací od roku 1998 zpřístupňuje památku veřejnosti.

Rok 2004 přinesl Rotštejnu první turistickou sezónu. V období od 15. května do 28. září navštívilo památku 14.964 návštěvníků starších šesti let. 24. prosince 2004 byla veřejnosti poprvé představena turistická známka č.1007.

Rok 2005. Pro lepší informovanost o památce byly v některých jejích částech umístěny jednoduché tabule s českým textem, popisující jednotlivé části hradu. I přes omezený provoz památky daný jednak tím, že se nachází v 1. zóně CHKO  a za druhé zcela specifickým prostředím vlastního hradu, navštívilo Rotštejn  19.875 návštěvníků starších šesti let. Na hradní koledování o Štědrém dnu pak přišlo 78 lidí.

© Talli & Krtek