Jak nám napovídají dobové rytiny a ilustrace v iluminovaných rukopisech,bývaly součástí hradů také zahrady. Tedy malá ohraničená místa plná květin a keřů s kamennými lavičkami porostlými trávníkem. Tam skládal trubadur písně plné lásky pro nedostupnou dámu svého srdce, či zde odpočívala hradní paní u vyšívání.
Existenci takovéto zahrady se na Rotštejně prokázat nepodařilo.
K vybavení každého hradu však patřila také užitková zahrádka. Tu tvořily pravoúhlé (čtvercové) záhonky s navezenou zeminou. Na těch se pěstovala APOTEKA – léčivé bylinky na neduhy a pro dobré trávení do kuchyně koření.
Semena, u nás neznámých rostlin, se do Evropy dostávala již od první křížové výpravy v 11.století. Od té doby máme doloženo pěstování rozličných bylin v klášterních zahradách, odkud se postupně šířilo i na hrady a postupem staletí i do měst a vsí.
Cílem naší malé bylinkové zahrádky je ukázat jak vypadají bylinky,které bývaly nezbytnou součástí každé hradní a později i venkovské zahrady. Řada lidí a zejména dětí z velkých měst, už dneska netuší, že majoránka nebo dobromysl se pěstují venku jako koření a jak vlastně tyhle voňavé rostlinky vypadají.
Zatím na naší zahrádce najdete vlaštovičník větší, dobromysl, levanduli, rozmarýnu, tymián, majoránku, saturejku,bazalku, mátu lékařskou, mátu peprnou, meduňku lékařskou, třezalku tečkovanou, jitrocel , šalvěj přeslenitou, diviznu, řepík lékařský a smetanku lékařskou. Velmi zvolna roste rulík zlomocný, i durman durman (tedy pokud nám všechny kytičky i jedůvky někdo neukradne).
Každá rostlinka je označena tabulkou a celou zahrádku uvádí trojjazyčný text. U průvodců je možno obdržet povídání o bylinkách , jejich účincích a využití v kuchyni.
Vážení návštěvníci, vzhledem k tomu, že parkoviště přímo pod hradem Rotštejnem je velmi malé, doporučujeme Vám k zaparkování tato místa:
Upozornění pro cyklisty:
Žlutě značená turistická stezka od Turnova na hrad Rotštejn přes Klokočské
skály je již od roku 1996 STEZKOU POUZE PRO PĚŠÍ !!!
Vážení návštěvníci,
Ke svému občerstvení použijte prosím náš “pěšorest”
na nádvoří hradu Rotštejn
Pokud chcete opékat či vařit na otevřeném ohni, dodržujte prosím následující
podmínky:
na vyhrazeném místě spalujte pouze dřevo, bez použití jakýchkoliv podpůrných látek,
oheň nerozdělávejte za nepříznivých povětrnostních podmínek,
před odchodem ohniště pečlivě uhaste,
nádobu s vodou na uhašení doplňte prosím u kohoutku pod hradem.
Děkujeme – os. Ochrana Klokočských skal
Region – Jsou tu prázdniny, čas dobrodružství, výletů a tajemných výprav. K jedné z nejoblíbenějších her často patří honby za pokladem. Pokud je takovým pokladem koš sladkostí schovaný někde v lesním zákoutí nebo ve staré truhle u babičky na půdě, je vše v pořádku.
Pokud se honby za pokladem stane z dětské hry náplní dovolené či prázdnin starších studentů, kteří vyrážejí na tajemné výpravy vyzbrojeni krumpáči, motykami, detektory kovů atd. je situace takříkajíc na pováženou. Dopouštějí se totiž nedovoleného archeologického výzkumu. „Okres Semily je vzhledem k četných archeologickým památkám považován za „území s archeologickými nálezy“, a tudíž se na veškeré zemní zásahy vztahuje v plném rozsahu povinnost oznámit veškeré zemní práce buď Archeologickému ústavu, nebo jiné oprávněné organizaci - v našem případě turnovskému muzeu více §22, odst. 2. zák. č. 20/87 Sb. o památkové péči“ řekl nám k této problematice okresní archeolog PhDr. Jan prostředník, Ph.D.
„Také stavební činnost, má - li se na území s arch. nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni oznámit tento záměr ARÚ a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Ve své práci se daleko četnější než s plošnými odkryvy a například dohledy při liniových stavbách, bohužel stále častěji setkávám s narušení archeologických lokalit „hledači pokladů“. Jejich činnost je samozřejmě dle zákona o státní památkové péči protiprávní a přistižené osoby jsou postihovány podle platných zákonů ČR.“, upozornil archeolog.
Minutka s poučením:
Snad každý z nás se někdy setkal s pojmem archeologický výzkum v nejrůznějších souvislostech. Také při stavbách nejrůznějšího typu bychom se měli obrátit na archeologa, aby posoudil námi vybranou lokalitu a případně provedl výzkumy. Jak jsme zjistili, probíhají archeologické výzkumy v několika různých formách.
Nejčastější typem je archeologický výzkum formou dohledu, zpravidla při liniových stavbách; při plošných skrývkách nastává varianta záchranného výzkumu, to v případě, že dojde k narušení archeologické situace na dosud neznámé lokalitě nebo předstihového výzkumu, v případě, že stavební práce probíhají na známé archeologické lokalitě.
Na archeologický výzkum musí být uzavřena smlouva před zahájením vlastního výzkumu (§ 22, odst. 1 zák. č. 20/87 Sb). Nedojde-li mezi stranami ke shodě, rozhodne Okresní úřad o povinnostech vlastníka (správce, uživatele) nemovitosti strpět archeologický výzkum a o podmínkách, za nichž bude výzkum proveden.
V případě nesouhlasu se může stavebník, vlastník či nájemce pozemku, obrátit i na jinou oprávněnou organizaci (např. Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Severočeské muzeum v Liberci, Archeologický ústav AV ČR v Praze ad.).
Mírová pod Kozákovem - Bělá / Národní kulturní památka Vyšehrad
Každý rok je dvacátý říjen svátkem stromů. Stalo se velmi hezkou tradicí, že v předvečer tohoto svátku jsou v areálu Pražského hradu a v prostorech Vyšehradu sázeny stromy. Vždy jde o potomky významných či památných stromů z celé naší republiky.
V roce 2000 byl na Vyšehradě v Karlachových sadech ve čtvrtek 19. října v 18 hodin za přítomnosti ministra zemědělství ČR pana Fencla zasazen Strom tisíciletí (strom milénia) potomek Hrušně plané z Bělé. Druhým stromem milénia je roub lípy z Hatína u Jindřichova Hradce, který byl ve stejnou dobu zasazen na Pražském hradě.
Výsadbu Stromu milénia doprovázela na Vyšehradě celá řada doprovodných akcí. Zájemci o fotografie si mohli od patnácti hodin výstavu fotografií stromů na nádvoří starého Jedličkova ústavu. Pan výtvarník Martin Patřičný ukazoval co vše se dá z kousku obyčejného dřeva vykouzlit. Na více jak dvouhodinové procházce Vyšehradem si mohli účastníci poslechnout zajímavou přednášku RNDr. Václava Větvičky z botanické zahrady Karlovy univerzity a povídání Ing. Drahomíry Kolmanové z Národní kulturní památky Vyšehrad.
Samotné zasazení stromu provázelo krátké povídání o historii dřívější obce Hruštice. Výsadby hrušně se zúčastnila Ing. Jirmanová z městského úřadu Turnov a členové zastupitelstva obce Mírová. Celé odpoledne věnované stromům ukončilo světelné znamení mezi Pražským hradem a Vyšehradem, které oznámilo ukončení výsadby obou stromů milénia.
Hruštice a kostel svatého Matěje
Málo kdo z nás si při vyslovení jména Hruštice vybaví víc než dnešní součást Turnova. Dovolte nám tedy, abychom Vás s historií Hruštice a kostela seznámili blíže.
S názvem Hruštice se pro jednu z nejstarších a kulturně nejvýznamnějších lokalit v Českém ráji setkáváme již v první polovině třináctého století. Byla sídlem Jaroslava z rodu Markvarticů, jenž se psal po svém sídle z Hrutwice (1234 – 1269). Tento Jaroslav je předkem pozdějších pánů na Rotštejně a na Valdštejně. Vlastní dějiny vsi Hruštice splývají z dějinami pánů z Rotštejna jimž po věky náležela. V písemných pramenech se připomíná zejména Vok z Rotštejna, který roku 1318 pohnal před královský soud více jak stopadesát okolních šlechticů (desky zemské I –57 –60). Páni z Rotštejna vykonávali podací právo na plebánii hruštickou společně s pány z Valdštejna. Rotštejn se v souvislosti s kostelem svatého Matěje objevuje v historických pramenech ještě mnohokrát. Roku 1415 Žofie z Rotštejna obdarovala kostel velkým darem. Za husitských válek je již Rotštejn zmiňován jako hrad pustý. Ve stejnou dobu zanikla i ves a plebanie hruštická.
Konfiskační protokol z roku 1547 připomíná již pouze kostel svatého Matěje a okolo ves stojící. Touto listinou je připojen „…co kostel filiální a pohřební i s osadou k němu náležející k děkanství turnovskému.“
Nalevo od kostela odpočívají vojáci, kteří zemřeli v turnovských nemocnicích po zraněních v bitvě u Jičína roku 1866. 12. dubna 1868 se na návrší Hruštickém mezi sousedy turnovskými pod praporem ostrostřeleckého sboru a vzbouřeným lidem podkrkonoší strhla bitka, ve které turnovští zvítězili.
V noci ze 3. na 4. srpna 1890 se nad Turnovem přehnala strašlivá bouře. Během tohoto řádění živlů zapálily podle očitého svědka dva blesky kostelík. Obětavým občanům se podařilo zachránit oltářní kámen, dřevěné sochy, kříže, tři lavice a několik drobností. Požár trval necelé čtyři hodiny a během něho bylo zničeno celé zařízení včetně tří zvonů. Kostel byl obnoven v letech 1883 – 1894 včetně všech tří zvonů.
Dvacáté století se ke kostelu nechovalo zrovna nejlépe. Dva velké zvony byly odvezeny za druhé světové války. V roce 1978 tady měla být zřízena rozlučková síň, které by musely ustoupit mimo jiné také hroby v nejstarší části hřbitova. Kostel byl zcela vystěhován. Město od tohoto záměru ustoupilo a v roce 1997 vrátilo značně poničený kostel církvi. Ihned byly zahájeny opravy. Kostel svatého Matěje byl znovu vysvěcen na podzim roku 2001. Část finančních prostředků na opravu této památky poskytli občané obce Mírové pod Kozákovem (historicky část původního panství rotštejnského a sama obec zaplatila novou elektroinstalaci).
Pravidelné bohoslužby se zde konají každou čtvrtou neděli v měsíci od 16:00 hodin.
| Prameny: | PhDr. F. Gabriel, PhDr. M.Ebel - Stavebně historický průzkum
hradu Rotštejn, Josef V. Scheybal – Kraj kolem Jizery, V. Kudrnáč – Filiální kostel na Hruštici, archiv OKS |
© Talli & Krtek